Powered by Smartsupp

Za hranice vědomí: Znovuzrození a účinky LSD

Tento článek slouží pouze k edukativním účelům a jeho cílem není podněcovat ke konzumaci LSD ani jiných ilegálních drog. Užívání LSD nedoporučujeme. 

Co je LSD?

LSD (diethylamid kyseliny lysergové) je semisyntetická nelegální droga, která se vyrábí z látky obsažené v námelu. Čisté LSD má formu bezbarvého krystalického prášku, který je rozpustný ve vodě. Patří mezi silné halucinogeny, což znamená, že vyvolává vizuální a sluchové halucinace, změnu myšlení, vnímání a nálady.

Prodává se ve formě krystalů, tablet, želatiny, roztoku nebo malých barevných savých papírků napuštěných LSD (tripů). 

Historie LSD

LSD poprvé syntetizoval švýcarský chemik Albert Hofmann v roce 1938, když zkoumal farmakologicky účinné deriváty kyseliny lysergové. Halucinogenní účinky LSD však objevil až o 5 let později, když se k tomuto výzkumu vrátil a údajným nedopatřením mu trochu látky označované jako LSD-25 káplo na ruku. 

V 50. a na počátku 60. let se LSD používalo k léčbě alkoholismu a také jako experimentální nástroj k navození dočasných psychotických stavů a k posílení psychoterapeutické léčby. 

V polovině 60. let se LSD stalo symbolem protikulturního hnutí a „psychedelické revoluce“. Bylo součástí spirituálních a kulturních praktik a pronikalo do umění, hudby a literatury.

Jednou z nejvýznamnějších postav v historii LSD byl americký psycholog Timothy Leary. 

Leary prováděl výzkum s psychedeliky na Harvardově univerzitě, kde se snažil pochopit jejich potenciál v psychoanalýze a terapii. Jeho práce a názory však vedly ke konfliktům s akademickými autoritami, a proto byl nakonec z Harvardu vyloučen.

Ve druhé polovině 60. let bylo LSD v mnoha zemích zakázáno a jeho klinické využití omezeno. Výzkum se zastavil, a to především proto, že se stalo synonymem pro kontrakulturní aktivity, hédonismus a zneužívání drog.

Současný výzkum se na halucinogeny, včetně LSD, opět zaměřuje. Nová generace lékařů se zajímá o možnosti využití psychedelik při léčbě různých psychických poruch, jako jsou deprese, úzkosti, posttraumatická stresová porucha a při léčbě závislostí. Další oblastí možného využití je paliativní péče – psychedelika by se mohla stát součástí psychologické terapie, která pomáhá lidem lépe přijmout smrt.

 

LSD - jeho účinky, historie a přehled

LSD: Základní přehled 

Než vás podrobněji seznámíme s výrobou, účinky a riziky LSD, prohlédněte si následující tabulku se základními informacemi. 

Název

Diethylamid kyseliny lysergové

Klasifikace

Psychedelická droga (halucinogen)

Výroba

Z alkaloidu (ergotaminu) obsaženého v námelu

Způsob užívání

Orálně ve formě krystalů, tablet, želatiny, roztoku nebo malých obrázkových papírků (tripů)

Začátek účinku

Obvykle 20–90 minut po požití

Trvání účinku

Obvykle 6–12 hodin (ale i déle)

Rizika
  • Bad trip
  • Úzkost, paranoia
  • Zmatenost a dezorientace
  • Možné zhoršení psychických poruch
  • Nespavost
  • Zvýšená srdeční frekvence

Závislost

Fyzická závislost není obvyklá; v případě vytvoření návyku užívání se může objevit závislost psychická. 

Právní status

Ve většině zemí je LSD ilegální a je zařazeno na seznamu regulovaných látek.

Možné terapeutické využití

Stále ve fázi výzkumu, některé studie naznačují potenciál při léčbě úzkosti, deprese, psychosomatických onemocnění a závislosti.

Výroba LSD

Prekurzorem LSD je kyselina lysergová, která se získává z ergotaminu. Ergotamin je alkaloid, který se extrahuje z houbovité plísně (námelu) rodu Claviceps. Námel se často vyskytuje na obilovinách, jako je ječmen, žito či pšenice. Získaná kyselina lysergová se nechá reagovat s dalšími činidly (s diethylaminem), a poté prochází několika kroky čištění, aby se izolovalo čisté LSD. Výroba LSD vyžaduje pokročilé znalosti organické chemie a dobře vybavenou laboratoř. 

Ergometrin (známý také jako ergonovin), ergotamin a kyselina lysergová jsou uvedeny v příloze Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988.

Jak LSD působí?

Účinky LSD se dostavují za 20–90 minut, mohou trvat až 15 hodin a jejich charakter se mimo jiné odvíjí i od nálady uživatele a dalších okolností (společnost, prostředí). Uživatelé mohou pociťovat stavy naprosté blaženosti, ale také pocity děsu. 

Jaké jsou časté účinky LSD?

  • změna vnímání a myšlení
  • zrakové a sluchové halucinace
  • intenzivní smyslové zážitky (jasnější barvy)
  • zkreslené vnímání času a prostoru
  • prolínání smyslů (uživatel slyší barvy nebo vidí zvuky)
  • panika, paranoia, pocity bezmoci
  • neschopnost rozeznat realitu od snu
  • děsivé myšlenky

Pozitivní účinky halucinogenů jsou spojovány se schopností vyvolat hluboké vhledy a zážitky mystického typu.

Co se týče fyzických účinků LSD, může se objevit:

  • třes
  • zvýšená srdeční frekvence a krevní tlak
  • pocení
  • rozšířené zornice
  • nespavost
  • sucho v ústech
  • zvýšená teplota

Stejně jako u léčiv, kanabinoidů a dalších podobných látek, i v případě psychedelických drog platí, že účinky jsou u každého člověka jiné a závisí na mnoha faktorech, jako je věk, hmotnost, zdravotní stav, zkušenosti a tolerance uživatele. 

 

Laboratorní testy na LSD

Bad trip

S LSD a dalšími halucinogeny se pojí riziko bad tripu. Tento stav se může objevit, pokud člověk užil příliš vysokou dávku, případně pokud má v době užití drogy špatnou náladu („nastavení“), nachází se v nepříjemném nebo nebezpečném prostředí nebo zkombinoval psychedelickou drogu s alkoholem. Bad trip se vyznačuje tím, že uživatel začne pociťovat nadměrný strach či rozrušení.

Při bad tripu se mohou objevit tyto stavy:

  • Pocit, že se zastavil čas.
  • Problém s orientací v prostoru.
  • Extrémní a náhlé změny nálady.
  • Pocit, že je člověk pronásledován.
  • Ztráta spojení s vlastním tělem a myslí.
  • Pocit rozpadu ega.

Člověk, který prožívá intoxikaci LSD, by měl zůstat pod dohledem střízlivé osoby, daleko od rušivých podnětu nebo hluku. K zastavení bad tripu mohou pomoci některé léky na předpis, ty však mohou být podány pouze v nemocnici. Vždy je lepší volat záchrannou službu, zvlášť při nejistotě nebo vážném průběhu. 

Bad trip může potkat kohokoliv, i toho, kdo měl dosud s psychedeliky pozitivní zkušenost. V některých případech může mít intoxikace dlouhodobé následky v podobě přetrvávajících úzkostí, depresivních nálad a psychotických příznaků.

Proč je populární mikrodávkování?

LSD je jedním z nejsilnějších klasických halucinogenů, s účinnými dávkami mezi 0,5 a 2 mcg/kg (100-150 mcg na dávku). V přehledu provedených vědeckých studií se LSD podávalo pacientům v dávce od 20 do 800 mcg.

V posledních letech je poměrně rozšířené mikrodávkování, tedy užívání nízkých dávek psychedelických drog (případně léků). Nejčastěji uváděnými motivy uživatelů mikrodávkování LSD jsou: stimulace produktivity, zvýšení soustředění, hladiny energie a kreativity a navození pozitivní nálady. Při mikrodávkování se většinou užívá 5-10 % dávky, která vyvolává psychoaktivní účinky. 

V roce 2018 proběhl mezinárodní online průzkum, který zkoumal zkušenosti lidí s užíváním psychedelik pro vlastní terapeutické účely:

  • 21 % respondentů uvedlo, že si mikrodávkováním pomáhají léčit depresi.
  • 7 % užívalo mikrodávky, aby jim pomohlo snížit úzkost.
  • 9 % užívalo mikrodávku k léčbě jiných duševních poruch.
  • 2 % používalo psychedelika ke snížení nebo ukončení užívání návykových látek.

Ačkoliv výsledky tohoto průzkumu jsou zajímavé, je zapotřebí důkladný klinický výzkum mikrodávkování, aby se určila jeho možná úloha v psychiatrické léčbě. 

Náš tip: Četné studie naznačují, že s úzkostí či stresem může pomoci CBD (kanabidiol), nepsychoaktivní sloučenina z konopí. V našem e-shopu seženete například oblíbené CBD oleje a kapky, kapsle, náplasti či gummies.

Závěr

LSD je silná halucinogenní droga, která způsobuje změny vnímání, intenzivní smyslové zážitky, zrakové a sluchové halucinace. Účinky jsou nepředvídatelné, mohou být příjemné, ale také děsivé, obzvláště pokud se uživatel dostane do psychedelického stavu známého jako bad trip. LSD je ve většině zemí nelegální – nedovolená výroba, držení, prodej či distribuce je trestná. Studie naznačují, že LSD by mohlo být účinné při léčbě různých psychických poruch, je však zapotřebí rozsáhlejší výzkum. 

 

Autor: Canatura
Foto: Shutterstock

 „Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu. Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.

Zdroje: