Powered by Smartsupp

Psychedelika a jejich potenciál při léčbě psychických onemocnění

Co jsou to psychedelika?

Psychedelika jsou psychoaktivní látky, které vyvolávají změny vědomí, vnímání, ovlivňují náladu a hladinu energie. Ne náhodou se řadí mezi halucinogeny – psychedelika totiž mohou u člověka vyvolat halucinace, kdy vidí nebo slyší věci, které neexistují nebo je vnímá zkresleně.

Mnoho psychedelických drog je přírodního původu – pochází z rostlin a hub, přičemž některé z nich se používají již po tisíce let při tradičních nebo náboženských rituálech. Existují také syntetická psychedelika, vyrobená v laboratoři. Historie syntetických psychedelik započala rokem 1938, kdy Albert Hoffman v laboratořích farmaceutické firmy Sandoz syntetizoval látku číslo 25 ze skupiny derivátů kyseliny lysergové (LSD–25). 

Největší popularity dosáhla psychedelika v 60. a na počátku 70. let 20. století. Drogy jako LSD byly součástí subkultury hippies v západní Evropě a Spojených státech. V posledních letech roste zájem o potenciál psychedelických a disociativních drog při léčbě různých zdravotních obtíží, včetně závislostí či duševních poruch. 

Druhy psychedelik

Existují různé druhy psychedelik, základní rozdělení je na psychedelika přírodní a syntetická. 

Většinu psychedelických drog lze zařadit do některé z těchto tří skupin: 

  • tryptaminy (DMT, psilocybin)
  • fenetylaminy (meskalin)
  • lysergamidy (LSD)

Mezi nejznámější patří bezpochyby LSD, meskalin, psilocybin a DMT.

LSD

LSD (diethylamid kyseliny lysergové) je semisyntetická droga, která se vyrábí z látky obsažené v námelu, což je parazitická houba, která napadá žito, pšenici a ječmen. Syntetizovat diethylamid kyseliny lysergové je poměrně náročné, věnují se tomu zkušení chemici v dobře vybavených laboratořích jen na několika místech na světě.

 

Meskalin

Meskalin je psychoaktivní látka, která se nachází v některých druzích kaktusů, například v kaktusu San Pedro, v mexickém peyotlu a v kaktusu známém jako Peruánská pochodeň. Vyčnívající vrchní části těchto kaktusů se odříznou a žvýkají se, případně se z nich připraví čaj. Jedná se původně o přírodní drogu, meskalin lze však vyrobit také synteticky. 

Psilocybin

Psilocybin je psychedelická látka, která se nachází v různých druzích hub (přezdívaných „magické houby“). Patří do skupiny tryptaminů. Psilocybin je sám o sobě biologicky neaktivní, ale v těle se rychle přeměňuje na psilocin, který má účinky měnící mysl. Tyto účinky se podobají LSD, meskalinu a DMT. 

DMT

DMT je látka přirozeně se vyskytující v řadě rostlin, z nichž nejznámější je pravděpodobně rostlina ayahuasca (Banisteriopsis caapi). Látka se stala populární v 60. letech 20. století a v 70. letech 20. století byla zařazena mezi kontrolované látky kvůli možnosti zneužití, potenciálně nebezpečným účinkům a možnému vzniku psychické závislosti. DMT v malém množství produkuje i tělo člověka (savců), nachází se především v epifýze (součást mezimozku).

Jak psychedelika fungují?

Většina psychedelik, včetně LSD, meskalinu, psilocybinu a DMT, ovlivňuje serotoninový systém v mozku. Terapeutické účinky těchto látek podle dosavadních výzkumů vycházejí především z toho, že působí na serotoninový receptor 5HT2A a v menší míře na receptory 5HT1A a 5HT2C. Psychedelika jsou proto označovaná také jako serotonergní halucinogeny. 

Serotoninové receptory 5-HT se nacházejí v centrálním a periferním nervovém systému. Tyto receptory zprostředkovávají emoce a náladu, úzkost, agresi, poznávání, sex, učení, paměť, chuť k jídlu a další biologické, neurologické a neuropsychiatrické procesy.

Látky, které působí na receptory 5HT2A, také zvyšují uvolňování glutamátu, a tím ovlivňují amygdalu, hipokampus a prefrontální kortex. Tyto tři mozkové struktury hrají klíčovou roli ve zpracování emocí, učení a paměti. Modulace nebo aktivace těchto oblastí může ovlivnit naše reakce na stresové situace. Zvýšení glutamátu v těchto oblastech mozku stimuluje syntézu mozkového neurotrofického faktoru (BDNF), čímž zlepšuje neuroplasticitu mozku. BDNF je protein, který zajišťuje funkčnost stávajících mozkových buněk a produkci nových. 

Účinky psychedelik

Intenzita a povaha účinků psychedelických drog může být obtížně předvídatelná a závisí na mnoha faktorech. Patří mezi ně množství přijaté látky a její potence (koncentrace a síla), prostředí, věk, pohlaví, citlivost, nálada, očekávání a způsob myšlení jedince.

Víme, že psychedelika mohou vyvolat:

  • změny smyslového vnímání (především vizuálního)
  • změny kognitivních procesů 
    • introspekci
    • sebeuvědomění
    • mystické zážitky
    • změnu plynutí času
  • změny nálady 
    • blažený stav
    • euforii
    • radost
    • strach

Lidé pociťují silné emoce, od intenzivního štěstí až po strach, úzkost a zmatek, někteří vidí živé barvy, tvary a prožívají živé vzpomínky. 

Psychedelika s sebou nesou riziko nežádoucích zdravotních účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost nebo změny srdečního rytmu. Může se objevit i psychedelický zážitek zvaný „bad trip“, který se vyznačuje přechodnými úzkostnými a psychotickými příznaky, zmateností, disociací a depersonalizací. 

Nelegálně vyrobené nebo zpracovávané drogy mohou být kontaminovány fentanylem nebo jinými nebezpečnými látkami, které způsobují závažné zdravotní obtíže, v krajním případě i smrt.

Lidé užívající drogy mohou mít narušené myšlenkové procesy a vnímání, s tím se často pojí neobvyklé či nebezpečné chování a úrazy, ke kterým může pod vlivem psychedelik dojít.

 

Psychedelika jako terapeutický nástroj 

V některých kulturách se rostlinná psychedelika používají již stovky či tisíce let k celostnímu léčení. Zájem psychologů a psychiatrů vzbudila v 50. letech 20. století. V té době se někteří domnívali, že by mohla „sloužit jako nový nástroj pro zkrácení psychoterapie“. Metaanalýza 19 studií psychedelik u poruch nálady publikovaných v letech 1949-1973 zjistila, že 79 % pacientů vykazovalo po léčbě „klinicky uznané zlepšení“. 

Začátkem 70. let však byly psychedelické drogy zakázány, z důvodu politického tlaku a také kvůli obavám z jejich potenciálního nebezpečí a nekontrolovatelného užívání. Došlo ke zpřísnění pravidel souvisejících s jejich výrobou, manipulací a užíváním, zároveň byly omezeny i významné vědecké programy.

Od počátku 90. let 20. století se začal výzkum obnovovat a popularita psychedelik od té doby neustále stoupá. 

Význam psychedelik a jejich využití v terapii 

Po celém světě přibývá lidí s poruchami nálady a úzkostmi. Zejména na Západě tak vzbuzuje využití psychedelických drog jako terapeutického prostředku stále větší zájem. Konvenční psychotické léky a antidepresiva nejsou vždy ideálním řešením z důvodu nepříjemných vedlejších účinků. 

Přírodní terapeutické alternativy, jako jsou psychedelické drogy, by mohly v budoucnu představovat účinnou alternativu k lékům. Zdá se, že DMT, LSD a psilocybin mohou být nápomocné při:

  • úzkostech
  • poruchách nálady
  • neurodegenerativních poruchách
  • potížích způsobených užíváním alkoholu a tabáku

U psychedelik je velmi malé riziko vzniku závislosti (návyku), malá pravděpodobnost neurologických deficitů a žádné související přetrvávající fyziologické nebo psychologické potíže během užívání nebo po něm. Kromě těchto vlastností mají psychedelika ve srovnání s běžně předepisovanými antidepresivy obvykle zanedbatelné vedlejší účinky a fungují rychleji než běžně předepisovaná antidepresiva (jejichž účinek se může projevit až po několika týdnech). Mohou vyvolat pozitivní, dlouhotrvající účinky již po jediné dávce/terapeutickém sezení. 

Jak probíhá „léčba“ psychedeliky?

Postup psychedelické terapie se liší od terapie pomocí konvenčních psychiatrických léků. Zatímco konvenční léky se obvykle užívají bez dohledu, při psychedelické terapii se droga podává v rámci terapeutického sezení. Terapeuti pacienta na zážitek předem připraví a po skončení mu pomáhají integrovat poznatky z prožitého zážitku. Po požití drogy mívá pacient na očích stínítka a poslouchá hudbu, která mu usnadňuje soustředění na psychedelický zážitek. Terapeut zasahuje (přeruší terapii) jen v případě, že se objeví nežádoucí účinky, například úzkost nebo dezorientace.

Psilocybin v terapii

Psilocybin je v současnosti nejstudovanější psychedelickou drogou a mnoho studií potvrzuje, že je slibným doplňkem psychoterapie při léčbě bolesti a zánětů, úzkostech, clusterových bolestech hlavy a dalších poruchách, jako je:

  • těžká depresivní porucha
  • posttraumatická stresová porucha
  • generalizovaná úzkostná porucha
  • obsedantně-kompulzivní porucha
  • těžká existenciální deprese

Klinická studie publikovaná v roce 2016 zkoumala účinky psilocybinu u 51 pacientů, kterým byla diagnostikována život ohrožující rakovina a zároveň tito pacienti vykazovali příznaky deprese a/nebo úzkosti. Sami účastníci, personál a komunitní pozorovatelé hodnotili náladu, postoje a chování v průběhu celé studie. Vysoké dávky psilocybinu vedly k velkému poklesu hodnocených ukazatelů depresivní nálady a úzkosti, a ke zvýšení ukazatelů kvality života, smyslu života a optimismu a snížení úzkosti ze smrti. Při šestiměsíčním sledování byly tyto změny trvalé a přibližně 80 % účastníků nadále vykazovalo klinicky významný pokles depresivní nálady a úzkosti.

DMT (ayahuasca) a vliv na depresi

Tryptaminová psychedelika, jako je DMT (a potažmo 5-MeO-DMT) a psilocybin, se chemickou strukturou velmi podobají serotoninu. Některé studie naznačují, že endogenní DMT má anxiolytické účinky a může navozovat klidný a uvolněný duševní stav, a to prostřednictvím interakce se stopovými aminovými receptory.

Antidepresivní a anxiolytické vlastnosti DMT byly popsány v otevřené studii zkoumající hospitalizované pacienty s aktuální depresivní epizodou. Studie hodnotila účinky jedné dávky ayahuascy (halucinogenní nápoj z jihoamerických rostlin obsahující DMT). Výsledná měření ukázala statisticky významné snížení depresivního skóre po podání ayahuasky. Také další kontrolované studie potvrdily potenciál ayahuascy při léčbě deprese, úzkosti a epizod podobných panice a beznaději. Kromě léčby poruch nálady a úzkosti může mít ayahuasca také potenciál k léčbě závislosti na návykových látkách a k prevenci relapsu. 

Některé studie provedené v minulosti ale také naznačily, že endogenní DMT je „schizotoxin“, tedy že by mohlo hrát roli při vzniku psychóz a schizofrenie. To však dosud nebylo přesvědčivě potvrzeno (ani vyvráceno). 

Kontroverzní LSD

LSD a jeho vliv na změny chování, osobnosti a ústup psychiatrických příznaků u různých chorob byl předmětem výzkumu již od 50. let 20. století. Tato látka se používala při léčbě úzkosti, deprese, psychosomatických onemocnění a závislosti. Většina studií ale nebyla prováděna podle současných standardů a trvalo několik desetiletí, než se zájem o využití LSD v psychiatrii znovu oživil. Dosavadní důkazy naznačují, že nejlepších výsledků dosahuje LSD při léčbě alkoholismu. Je nutné pokračovat ve výzkumech, které účinky potvrdí a zhodnotí také možná rizika.

LSD zůstává mezi psychoaktivními látkami jednou z nejvíce stigmatizovaných a zákonem omezovaných látek. Podle úmluvy OSN je stále zařazeno na seznamu nelegálních a nejpřísněji regulovaných psychotropních látek, což omezuje jeho použití ve výzkumu a komplikuje jeho využití jako terapeutického nástroje v medicíně. 

 

Závěr

Psychedelické drogy mají podle dosavadních výzkumů a dostupných informací značný potenciál při léčbě některých duševních poruch a závislostí, to však neznamená, že jsou bez rizika. Aby mohly být plně integrovány do moderní zdravotní péče, je třeba popasovat se s různými výzvami a omezeními. Neobejde se to bez dalšího výzkumu a klinických studií, ale také legislativních změn, které umožní legální a bezpečné léčebné použití těchto látek. Je nutné vypracovat terapeutické postupy, vyřešit etické otázky a možnosti financování, aby terapie byla dostupná pro všechny, kdo ji potřebují a pro něž je vhodná. Je ale velmi pravděpodobné, že se tato forma terapie rozšíří.

Než k tomu dojde, nezbývá než řešit psychické poruchy s využitím klasických postupů – farmakoterapie a psychoterapie. Je také možné vyhledat specializované kliniky, které využívají psychedelika v léčbě duševních onemocnění. V České republice je takovým zařízením Psyon, zaměřený na asistovanou psychoterapii ketaminem.

Pokud nemáte důvěru k látkám s psychotropními účinky, můžete vyzkoušet CBD (kanabidiol), přírodní a legální kanabinoid z rostliny konopí, který neovlivňuje vědomí a vnímání. Již několik studií potvrdilo, že CBD může pomoci regulovat náladu a zmírňovat příznaky úzkosti a deprese. Oblíbené jsou zejména CBD oleje a kapky, kapsle a CBD vape peny.

 

Zdroje:

 

Autor: Michaela Mádlová

 

Foto: Shutterstock

 „Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu. Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.