Konopí: vyvolává falešné vzpomínky?
Když neuropsycholožka Lilian Kloftová narazila na studii z roku 2015, v níž se prokázala souvislost mezi užíváním konopí a vytváření falešných vzpomínek, začala se zajímat o právní dopady těchto zjištění. Ve studii bylo zjištěno, že silní uživatelé konopí si vytvářejí falešné vzpomínky (například vzpomínky na události, které se nikdy nestaly, nebo zkreslené vzpomínky na události, které se staly), častěji, než kontrolní skupina a to i v případě, že v danou chvíli nebyli pod vlivem drogy.
„Tyto falešné vzpomínky mohou lidem přinést potíže při dokládání svědectví v případě trestného činu,“ říká Kloftová, doktorandka psychofarmakologie a forenzní psychologie na Maastrichtské univerzitě v Nizozemsku. Rostoucí obliba konopí ve světě tedy vyvolává nejen otázku, jak tato droga ovlivňuje paměť, ale také jak by měli pracovníci orgánů činných v trestním řízení vést výslechy podezřelých, obětí a svědků, kteří mohou být pod vlivem této drogy nebo ji pravidelně užívají.
S cílem blíže prozkoumat souvislost mezi užíváním konopí a tvorbou falešných vzpomínek Kloftová a její spolupracovníci získali 64 dobrovolníků, kteří podstoupili sérii experimentů. Účastníkům, kteří byli příležitostnými uživateli konopí, dali vaporizér obsahující buď konopí, nebo placebo a poté jim řekli, aby se zhluboka nadechli a zadrželi dech po dobu 10 sekund. Poté je výzkumníci otestovali pomocí tří různých úloh, jejichž cílem bylo vyvolat falešné vzpomínky.
V prvním úkolu tým požádal dobrovolníky, aby si zapamatovali seznamy slov a následně vybrali tato slova ze seznamů, které obsahovaly i další slova. Podle očekávání si účastníci z obou skupin nesprávně pamatovali některá z chybných slov. Ale zatímco střízliví účastníci si většinou chybně pamatovali slova, která měla souvislost se slovy na původních seznamech, účastníci pod vlivem drogy vybírali i méně související a zcela nesouvisející výrazy.
V dalších dvou úlohách se výzkumníci pokusili ověřit, zda mohou vyvolat falešné vzpomínky tím, že účastníkům poskytnou mylné informace. Kloftová a její kolegové doufali, že tyto testy budou lépe simulovat zážitky z reálného světa než pouhý seznam slov, a proto navrhli dva scénáře virtuální reality zahrnující běžné trestné činy. V prvním „scénáři očitého svědka“ účastníci pozorovali rvačku na vlakovém nástupišti, po které virtuální druhý svědek vyprávěl o incidentu, ale s několika chybami, včetně falešných vzpomínek na policejního psa, který nebyl součástí události. Ve scénáři názvem „pachatel“ vstoupili účastníci do přeplněného baru a dostali pokyn, aby sami spáchali trestný čin a ukradli kabelku.
Výzkumníci pozorovali při interakci intoxikovaných subjektů v těchto virtuálních prostředích řadu účinků spojených s užitím konopím. Někteří účastníci se podle Kloftové nekontrolovaně smáli a bavili se s virtuálními postavami, zatímco jiní byli paranoidní a při krádeži kabelky vyžadovali pomoc. „Jeden účastník dokonce utekl tak rychle, že vytrhl celé VR zařízení a ta spadl na zem,“ říká. Když výzkumníci následně s účastníky vedli rozhovory pomocí kombinace zavádějících a nezavádějících otázek, ti, kteří byli pod vlivem drogy, vykazovali ve srovnání s kontrolními osobami vyšší míru falešných vzpomínek jak u scénáře očitého svědka, tak u scénáře pachatele.
Aby vědci zjistili dlouhodobé účinky konopí, svolali účastníky experimentu o týden později a znovu je otestovali na seznamy slov, tentokrát s několika různými fiktivními slovy. Znovu také provedli s pokusnými osobami rozhovor o VR scénářích pomocí kombinace starých a nových otázek. Stejně jako předtím zjistili u osob, které byly pod vlivem, ve srovnání se střízlivými účastníky nižší přesnost paměti v testu slovních asociací. U scénářů virtuální reality nebyly mezi skupinami zjištěny statisticky významné rozdíly, což může podle Kloftové svědčit o úpadku paměti v průběhu času u všech účastníků.
Neuropsychofarmakolog Manoj Doss, doktorand na Univerzitě Johnse Hopkinse, který se na studii nepodílel, ve svém vlastním výzkumu použil slovní asociace a další úlohy, aby prokázal, že tetrahydrokanabinol (THC), hlavní psychoaktivní složka konopí, zvyšuje množství chybných vzpomínek, když se účastníci pokoušejí vzpomenout si na informace, které se dříve naučili. Doss říká, že studie Kloftové a jejích spolupracovníků je nová nejen proto, že využívá virtuální realitu, ale také proto, že ukazuje, že jak scénáře z reálného světa, tak úloha asociace slov mohou vyvolat falešné vzpomínky.
U testů prováděných o týden později však Doss poznamenává, že je obtížné určit, zda výzkumníci pozorovali skutečné falešné vzpomínky, protože účastníci si mohli pamatovat jak přesné, tak chybné informace, s nimiž se setkali v původním experimentu. V následném testu „lidé mohli odpovědět ano u věcí, kde by to říct neměli, jen proto, že je viděli v prvním testu,“ říká Doss. Předpokládá, že zvýšení počtu testovaných položek a také oddělená analýza nových a dříve použitých slovních testů a otázek v rozhovoru by mohlo odhalit vyšší výskyt falešných vzpomínek v opožděném testu u účastníků, kteří užívali konopí.
Giovanni Marsicano, neurobiolog z univerzity ve francouzském Bordeaux, který se na výzkumu nepodílel, říká, že nové výsledky odpovídají zjištěním, která učinil u myší: zvířata, kterým byly podávány injekce THC, si častěji než jedinci z kontrolní skupiny spojovali nesouvisející podněty, což je samo o sobě druh falešných vzpomínek. Jeho práce také ukázala, že kanabinoidní receptor známý jako CB1, který je velmi hojně zastoupen v hipokampu a prefrontální kůře, hraje při vytváření těchto náhodných asociací pravděpodobně klíčovou roli. Jedním z hlavních úkolů tohoto receptoru je snižovat uvolňování neurotransmiterů. Marsicano předpokládá, že když je receptor CB1 aktivován, nervová signalizace je inhibována takovým způsobem, že mozek není schopen dostatečně oddělit správné informace od nesprávných.
Roger Pertwee, farmakolog z Aberdeenské univerzity ve Velké Británii, který se na výzkumu nepodílel, říká, že výsledky nizozemského týmu nejsou překvapivé vzhledem k tomu, co je známo o tom, jak kanabinoidy ovlivňují paměť. Na rozdíl od endogenních kanabinoidů, které selektivně aktivují receptory CB1 a jiné ne, sloučeniny v konopí aktivují všechny receptory CB1 najednou. Tato hromadná aktivace může také nějakým způsobem přispívat k vytváření falešných vzpomínek, vysvětluje Pertwee, který spolupracuje se společností GW Pharmaceuticals, jež vyrábí léky na předpis odvozené z konopí.
Kloftová říká, že v budoucnu by se ráda podívala na to, jak lidé vnímají vzpomínky, které si vytvářejí, když jsou pod vlivem drogy, aby zjistila, zda těmto vzpomínkám věří.
Spoluautorka studie Elizabeth Loftusová, kognitivní psycholožka a odbornice na lidskou paměť z Kalifornské univerzity v Irvine, říká, že studie týmu by měla lidi přimět k zamyšlení nad využívanými postupy, pokud jde o výslech svědků pod vlivem drogy. „Zákon uznává, že existují svědci, kteří při výslechu potřebují zvláštní péči a pozornost: do této kategorie patří malé děti, lidé s mentálním postižením, někdy i starší lidé,“ říká Loftusová. „Nemohli by být lidé, kteří jsou pod vlivem drog dalším příkladem svědků, jejichž výslech je zapotřebí vést s obzvláštní opatrností?“
FOTO: Shutterstock
„Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu. Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.“