Jaké jsou nejúčinnější byliny na bolest hlavy?
Bolest hlavy: základní rozdělení
Podle Czech Headache Society (sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy při České neurologické společnosti) trpí na bolesti hlavy alespoň občas 70-85 % dospělé populace. Společně s bolestmi zad a kloubů se jedná o nejčastější dlouhodobou bolest.
Existuje různé dělení bolesti hlavy, například podle typu, lokalizace nebo původu. Obvykle se rozlišuje primární bolest hlavy, která není doprovázena jiným onemocněním a sekundární bolest hlavy, která je součástí dalších onemocnění od těch méně závažných až po velmi vážné.
Většina z vás už asi někdy slyšela o migréně, známá je také takzvaná tenzní bolest, která je často spojovaná se stresem nebo psychickým vypětím. Bolest hlavy a migréna může být doprovázená horečkou, nevolností, tuhnutím šíje, slabostí nebo třeba rozmazaným viděním.
Byliny na bolest hlavy
V lidovém léčitelství se od nepaměti na nejrůznější zdravotní potíže a onemocnění používaly bylinky. Kdo věří v sílu v přírody nebo vyhledává alternativní metody léčby, určitě se už v souvislosti s bolestí hlavy setkal s nejčastěji zmiňovanými, mezi něž patří:
- Kopretina řimbaba (Řimbaba obecná)
- Devětsil lékařský
- Kozlík lékařský
- Máta peprná
- Levandule
- Rozmarýn
Pokud se o bylinky a jejich léčebné účinky zajímáte, jistě narazíte i na mnohé další. Pojďme se nyní na tři z nich podívat podrobněji. S čím může pomoci řimbaba, kozlík a devětsil a jaké jsou dosavadní závěry vědeckých studií, které se zaměřují na využití bylin při bolestech hlavy?
Řimbaba obecná (Kopretina řimbaba)
Řimbaba obecná, v České republice známá také pod názvem Kopretina řimbaba, je středně vysoká, aromatická bylina s množstvím drobných kvítků podobných kopretině.
Již ve starověkém Řecku se používala ke snižování horečky, na záněty a otoky. O pár století později se začala užívat také v léčbě:
- artritidy
- astmatu
- zácpy
- hučení v uších
- menstruačních potíží
- křečí, závratí
- bolesti hlavy
První veřejně dostupná zpráva o použití řimbaby při migréně se objevila v roce 1978 v britském zdravotnickém časopise Prevention. Příběh, zmiňovaný i v klinické studii zaměřené na řimbabu obecnou, se týkal pacientky, která trpěla od 16 let silnou migrénou. V 68 letech začala užívat 3 listy řimbaby denně a po 10 měsících bolesti hlavy zcela ustaly.
V lidovém léčitelství je řimbaba dosud využívaná a doporučuje se při bolestech hlavy, migrénách a menstruačních bolestech. Zpočátku se žvýkaly syrové listy řimbaby, v současné době se užívá hlavně ve formě čaje z květů, natě a sušených listů, případně jako tinktura.
Co se týče vědeckých studií hodnotících klinickou účinnost monopreparátů z řimbaby obecné, výsledky se rozcházejí. Některé potvrzují vliv na četnost a intenzitu migrén, v jiných nebyl prokázán žádný přínos, případně byl účinek jen o něco málo větší než při použití placeba. K vyvození spolehlivých závěrů je zapotřebí provést rozsáhlejší výzkum.
Řimbaba může způsobovat nežádoucí účinky, jako je nadýmání, afty a zažívací potíže.
Těhotné ženy a lidé, kteří užívají léky na ředění krve, by se měli konzumaci vyhnout.
Devětsil lékařský
Devětsil lékařský je bylina se silným oddenkem a velkými listy, v České republice roste převážně ve vyšších polohách. V historii se tato bylina používala mimo jiné jako lék na kožní vředy nebo lék proti moru. Zajímavostí je, že v angličtině nese název „butterbur“, tedy „máslový lopuch“, podle toho, že se dříve do listů balilo máslo.
Devětsil se kromě bolesti hlavy doporučuje také při astmatu, kašli a zažívacích potížích. Z nadrceného kořene a listů se nejčastěji připravuje čaj, kvůli svému nepříliš příjemnému aromatu se přidává do bylinných směsí, případně svařuje s medem či červeným vínem. Čerstvé listy se pak využívají jako obklady na odřeniny, modřiny a revmatické klouby.
Časopis Neurology publikoval již v roce 2004 studii dokládající, že Devětsil lékařský může být při vyšších dávkách účinný při prevenci a léčbě migrény. Americká neurologická akademie však následně stáhla svoji původní podporu z důvodu obav o bezpečnost neregulovaných výrobních procesů u komerčně dostupných produktů.
Kanadská společnost pro bolesti hlavy stále doporučuje jeho užívání v prevenci migrény u vybraných pacientů. Dlouhodobé zdravotní účinky a interakce s jinými léčivy nejsou zatím podrobně zdokumentovány.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský je vytrvalá léčivá bylina s drobnými bílými a růžovými květy. Podobně jako řimbaba a devětsil má dlouhou historii. Léčebné využití kozlíku zmiňoval již Hippokratés a jeden z nejznámějších starověkých lékařů Galén předepisoval tuto bylinu na nespavost. Od 16. století se kozlík používal také k léčbě nervozity, třesu, bolesti hlavy a bušení srdce.
V současné době se obvykle užívá jako doplněk stravy, čaj nebo tinktura ze sušených kořenů.
V klinické studii publikované v roce 2020 byl hodnocen účinek na bolesti hlavy tenzního typu. Výsledky ukázaly, že tobolky kozlíku lékařského mají ve srovnání s placebem významný účinek. Vzhledem k tomu, že jedním z rizikových faktorů pro tenzní bolesti hlavy je stres, možným zdůvodněním účinku kozlíku lékařského by mohlo být právě snížení hladiny stresu.
Vědci zatím podrobně nezaznamenali, jak kozlík lékařský v těle působí, výzkumy však naznačují, že jeho aktivita souvisí s nezávislým a synergickým působením sloučenin, které se v rostlině nacházejí. Například kyselina valerenová a valerenol mohou působit na receptory GABA v těle.
GABA neboli kyselina gama-aminomáselná je neurotransmiter, který pomáhá regulovat nervové impulzy v centrální nervovém systému. Je to jeden z hlavních neurotransmiterů zodpovědných za regulaci spánku, ve větším množství má sedativní účinky. Konzumace kozlíku lékařského může vést k inhibici zpětného odbourávání GABA v mozku, a mít tak značný vliv na snižování každodenního stresu.
Co ještě může pomoci při bolestech hlavy?
Stejně jako u dalších zdravotních obtížích, je vždy důležité zaměřit se na hledání příčiny bolesti hlavy. Na vině může být psychická či fyzická zátěž, změny počasí, pitný režim, nedostatek spánku, konzumace některých potravin a další. Mnohdy však není původ jednoznačný nebo se může jednat o kombinaci více faktorů.
Co dalšího můžete vyzkoušet?
- Doplňte hořčík - nedostatek hořčíku se může mimo jiné projevovat únavou a bolestmi hlavy. Dle dosavadních studií má hořčík pozitivní vliv na léčbu migrény ve všech věkových kategoriích.
- Obklady - chladivý obklad přiložený na čelo může být účinnou první pomocí při bolesti hlavy nebo migréně.
- Masáž - správně provedená masáž v oblasti šíje a hlavy může uvolnit napětí, a tím ulevit od bolesti hlavy.
- CBD - CBD neboli kanabidiol je přírodní látka obsažená v konopí. Dosavadní výzkumy a zkušenosti uživatelů naznačují, že kanabinoidy mohou být účinné při snižování intenzity a frekvence záchvatů migrény. CBD je dostupné v různých produktech, populární jsou například CBD oleje a kapsle.
Shrnutí
Jednou z nejčastějších bolestí u dospělé populace je bolest hlavy. Může vznikat z mnoha důvodů a projevovat se v různé intenzitě. Alternativním prostředkem nebo doplňkem při bolestech hlavy mohou být bylinky, například řimbaba, kozlík nebo devětsil. Mějte na paměti, že mnoho bylinek se nedoporučuje dětem do 3 let, v těhotenství a během kojení, případně u lidí s vysokým krevním tlakem nebo potravinovou alergií.
Úlevu mohou přinést také nejrůznější obklady, masáže, minerální látky, doplňky stravy nebo látky přírodního původu, jako například CBD.
Pátrejte po příčinách a při úporných a častých bolestech nebo při bolestech hlavy doprovázených dalšími symptomy, jako je horečka či nevolnost, vždy vyhledejte lékaře.
Zdroje: Klinické studie z National Library of Medicine
- Feverfew (Tanacetum parthenium L.): A systematic review
- Feverfew for preventing migraine
- Petasites hybridus root (butterbur) is an effective preventive treatment for migraine
- Effects of Valeriana officinalis (Valerian) on tension-type headache: A randomized, placebo-controlled, double-blind clinical trial
- Magnesium as an Important Factor in the Pathogenesis and Treatment of Migraine—From Theory to Practice
Oficiální stránky National Center for Complementary and Integrative Health (články Butterbur a Valerian)
Odborný neurologický časopis Neurology
Czech Headache Society (Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy)
Foto: Shutterstock
"Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu. Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.“