Powered by Smartsupp

Co víme o Parkinsonově chorobě? Může pomoci CBD?

Co je to Parkinsonova choroba?

Parkinsonova choroba (PCh) je onemocnění centrální nervové soustavy, které se projevuje nechtěnými nebo nekontrolovatelnými pohyby, jako je třes, ztuhlost a potíže s rovnováhou a koordinací. Jedná se o neurodegenerativní onemocnění, příznaky se objevují postupně a časem se zhoršují. Tuto nemoc poprvé popsal britský lékař James Parkinson v roce 1817.

Některé výzkumné studie naznačují, že tato choroba postihuje více muže než ženy, není však zatím jasné proč. U většiny lidí propukne po 60. roce života, přibližně u 5 až 10 % se objeví před 50. rokem života.

Nemoc vzniká v důsledku úbytku nervových buněk ve středním mozku, a to konkrétně ve struktuře nazvané substantia nigra, která je součástí bazálních ganglií. Bazální ganglia přenášejí signály mezi různými částmi mozku a mají důležitou roli v řízení pohybu a koordinace. K přenosu těchto signálů je potřebný dopamin, látka, kterou produkují nervové buňky. Když tyto buňky degenerují, dopaminu je nedostatek, a tím se narušuje činnosti bazálních ganglií. Následkem jsou poruchy motoriky a další projevy PCh.

Jaké jsou příznaky onemocnění?

Projevy PCh se mohou u jednotlivých pacientů lišit. Diagnóza se obvykle stanovuje na základě potíží s pohybem. Příznaky často začínají na jedné straně těla a i poté, co nemoc zasáhne celé tělo, obvykle zůstávají na této straně horší .

Mezi hlavní motorické příznaky patří:

  • třes rukou, paží, nohou, čelisti nebo hlavy
  • zpomalený pohyb (bradykineze)
  • problémy s rovnováhou
  • ztuhlost svalů

Mezi nemotorické příznaky patří:

  • problémy s mluvením a polykáním
  • časté močení
  • zácpa
  • bolesti kloubů
  • poruchy pozornosti a paměti
  • změny nálad
  • deprese

Možná jste už někde zaslechli, že Parkinsonova choroba začíná v nose. Tento překvapivý fakt objevili vědci již v minulém století, ale až v současné době se mu začíná dostávat větší pozornosti. V posledních letech vzniká mnoho nových studií, které tuto skutečnost potvrzují. Porucha čichu, tedy jeho ztráta nebo přecitlivělost na zápach, se vyskytuje u více než 80 % případů a často se objevuje několik let před motorickou poruchou.

To, že nebyl tento rys PCh rozpoznán dříve a lékaři se zaměřovali výhradně na motorické postižení, bylo způsobeno tím, že pacienti si v drtivé většině dysfunkci neuvědomí, dokud nejsou testováni, protože mnoho z nich má pouze částečnou (nikoliv kompletní) ztrátu čichu. První spolehlivé kvantitativní klinické čichové testy navíc byly k dispozici až od poloviny 80. let 20. století.

Příčiny Parkinsonovy choroby

Přesné příčiny odumírání nervových buněk nejsou dosud známé. Většina vědců se domnívá, že na vzniku onemocnění se podílí jak endogenní, tak exogenní faktory, v tomto případě kombinace genetiky a vlivu životního prostředí.

Dědičnost a alfa-synuklein

Zpočátku panovala nejednotnost ohledně toho, zda hraje u Parkinsonovy choroby roli dědičnost, a někteří tento vliv považovali za marginální. Když však vědci zjistili, že existuje propojení mezi Parkinsonovou chorobou a alfa-synukleinem, přesvědčivý důkaz byl na světě. Hmatatelný objev genového defektu spojeného s Pch v konkrétních rodinách byl přelomovým objevem, protože otevřel dveře záplavě studií zkoumajících genetický základ této poruchy.

Alfa-synuklein je protein, který se nachází v centrálním nervovém systému. Pokud překročí určitou hladinu v mozku a v míše, což bylo vypozorováno právě u lidí s PCh, tvoří toxické shluky (agregáty). Během procesu agregace se normální bílkovina alfa-synuklein spojuje sama se sebou a vytváří malé řetězové struktury zvané oligomery, které se rozrůstají do větších vláken (fibril) různých tvarů a velikostí.

Nadměrná exprese tohoto proteinu pak může vést k poškození nervových buněk, které produkují dopamin, přeruší se synapse (nervové vzruchy) a začnou se objevovat charakteristické motorické i nemotorické příznaky onemocnění.

V současné době se hledají možnosti, jak expresi alfa-synukleinu omezit nebo odstranit, tak aby se zabránilo poškození, které tyto toxické shluky způsobují v mozku. Panuje však nejistota ohledně potenciální neurotoxicity spojené s výrazným snížením hladiny tohoto proteinu.

Jakou roli hraje mikrobiom?

Není žádnou novinkou, že střeva a mozek spolu velmi úzce souvisí. Bakterie, které sídlí v trávicím traktu, ovlivňují imunitní systém, zánětlivé procesy v těle, stav kůže i duševní zdraví. Tyto bakterie, společně s viry, kvasinkami a dalšími mikroorganismy, které lze najít v trávicím systému, se souhrnně označují jako střevní mikrobiom. Jedná se o rozmanitou komunitu zdraví prospěšných i patogenních mikrobů. Pokud nejsou v rovnováze, mohou způsobovat různá onemocnění, jako například:

  • potíže s trávením
  • metabolické poruchy
  • alergie
  • autoimunitní onemocnění
  • neurologické poruchy

S mozkem mikrobiom komunikuje přes osu střevo–mozek, prostřednictvím které ovlivňuje náladu a psychické funkce. Rostoucí množství vědeckých důkazů naznačuje spojitost mezi střevními bakteriemi a Parkinsonovou chorobou. Ukazuje se, že u pacientů s PCh je častá nerovnováha střevní mikroflóry ve srovnání s neurologicky zdravými jedinci. Takzvané prodromální stadium, tedy soubor příznaků ohlašující příchod nemoci, mezi které se řadí právě i gastrointestinální problémy, se může objevit i 10-20 let před začátkem rozvoje typických motorických symptomů.

Studie na zvířecích modelech naznačily, že střevní dysbióza může ovlivnit progresi a vznik PCh, a to prostřednictvím:

  • zvýšení střevní permeability
  • zhoršení neurozánětu
  • agregace abnormálních hladin fibril α-synukleinu
  • zvýšení oxidačního stresu
  • snížení produkce neurotransmiterů

Existuje mnoho faktorů, které mají na mikrobiom zásadní vliv. Mezi kontrolovatelné faktory patří například životní styl, strava, probiotika nebo antibiotika. Je známo, že antibiotika mohou negativně ovlivňovat složení mikrobiomu, snižovat mikrobiální diverzitu, a tím způsobit poruchy trávení nebo zvýšit riziko infekcí.

Nové terapeutické možnosti se zaměřují na úpravu složení střevní mikrobioty a modulaci osy střevo-mozek pomocí probiotik, psychobiotik, prebiotik, synbiotik, postbiotik, fekální transplantace, dietních úprav a čínské medicíny. S pomocí těchto „nástrojů“ lze ovlivnit počáteční krok v procesu neurodegenerace u PCh. Pro objasnění vztahu příčiny a následku mezi střevní mikrobiotou a Pch jsou však nezbytné další studie. K objevení účinného léku vede ještě dlouhá cesta.

Léčba Parkinsonovy choroby

Vyléčit Pch ani účinně tlumit progresi tohoto onemocnění zatím medicína nedokáže, je však možné tlumit některé symptomy, a tím zvyšovat kvalitu života. Léčba Parkinsonovy choroby je komplexní a zahrnuje kombinaci léků, fyzioterapii, rehabilitaci, chirurgické zákroky a terapeutické přístupy.

Léky mohou pomoci s příznaky PCh tím, že:

  • zvyšují hladinu dopaminu v mozku
  • působí na neurotransmitery, které přenášejí informace mezi mozkovými buňkami.
  • pomáhají kontrolovat nemotorické příznaky

Jak již bylo řečeno, příčinou onemocnění je degenerace nervových buněk, které přestávají produkovat dopamin. Jeho nedostatek vede k narušení regulace pohybu. Nejčastěji se tak při léčbě PCh nasazuje levodopa (L-Dopa). Levodopa je prekurzor dopaminu. Vstřebává se do krve z tenkého střeva a putuje krví do mozku, kde se přeměňuje na dopamin.

Užívání levodopy s sebou bohužel nese i vedlejší účinky, mezi které se řadí například nevolnost, potíže se spánkem, nízký krevní tlak, deprese a halucinace. Při dlouhodobé léčbě se mohou vyskytnout motorické komplikace, například nadměrné pohyby (mimovolní pohyby a záškuby) označované jako dyskineze.

Další léky, které se předepisují v případě PCh jsou:

  • agonisté dopaminu ke stimulaci produkce dopaminu v mozku
  • inhibitory enzymů (např. inhibitory MAO-B, inhibitory COMT) ke zvýšení množství dopaminu zpomalením enzymů, které dopamin v mozku odbourávají
  • amantadin, který pomáhá omezit mimovolní pohyby
  • anticholinergní léky ke snížení třesu a svalové ztuhlosti

Zvládnout příznaky PCh mohou pomoci také terapie zaměřené na pomoc s poruchami chůze, hlasu a třesem, zdravá strava, cvičení na posílení svalů a zlepšení rovnováhy a koordinace a také masážní terapie.


Lze léčit Parkinsonovu chorobu konopím a CBD?

V souvislosti se zmírňováním příznaků PCh a možným pozitivním vlivem při léčbě tohoto onemocnění se zkoumají také účinky konopí. Ukazuje se, že kanabinoidy mají vliv na některé projevy PCh, a mohly by se tak stát doplňkem klasické léčby.

ECS a poruchy motorických funkcí

Endokanabinoidní systém (ECS) je systém v těle všech savců, který hraje důležitou roli v řízení různých fyziologických funkcí, jako je regulace nálady, chuti k jídlu, bolesti, paměti, spánku, imunitního systému a dalších procesů. Jeho cílem je udržovat rovnováhu v těle. Skládá se z endokanabinoidů, enzymů a receptorů CB1 a CB2, které s kanabinoidy interagují. Receptory jsou hojně zastoupeny v bazálních gangliích a mozečku, v hlavních centrech motorických funkcí.

U patologických stavů, jako jsou pohybové poruchy, byly zjištěny změny endokanabinoidního systému. Preklinický výzkum naznačuje, že modulace kanabinoidní signalizace by mohla zlepšit motorické i nemotorické příznaky.

Co zjistily studie o vlivu CBD a konopí?

Některé studie již prokázaly, že konopí, CBD a nabilon (syntetická forma THC) mohou zlepšit motorické příznaky více než placebo. Výše uvedené látky také zmírnily intenzitu bolesti. CBD zlepšilo psychiatrické příznaky v závislosti na dávce. Nežádoucí účinky byly obvykle malé a v případě CBD vzácné.

V roce 2004 proběhlo dotazníkové šetření u 339 pacientů s PCh, z nichž 85 potvrdilo pravidelné užívání konopí. Po užití konopí 45,9 % pacientů popsalo mírné nebo

výrazné zmírnění příznaků PCh obecně, u 30,6 % se zlepšil klidový třes, u 44,7 % se zmírnila bradykineze, 37,7 % uvádělo zmírnění svalového napětí. Pouze 4,7 % (4 pacienti) pociťovalo, že se při užívání konopí jejich stav zhoršil.

Několik studií také prokázalo, že CBD může mít vliv na zánět, zmírnění bolesti a pomoci s nespavostí a zmírněním stresu či úzkostí, což jsou další potíže, se kterými se pacienti s PCh potýkají.

Přestože možný potenciál CBD a konopí je slibný, je nezbytné provést další výzkum u dostatečného vzorku populace, aby se potvrdila účinnost a zmapovaly možné nežádoucí účinky.

Délka života

Studie věnované tomu, zda Parkinsonova choroba vede k předčasnému úmrtí, se různí. Mnoho zdrojů uvádí, že pacienti s PCh mají normální nebo velmi podobnou délku života jako lidé, kteří nemají diagnostikované toto onemocnění.

Délku života jedince může ovlivnit několik faktorů, včetně věku nástupu nemoci, celkového zdravotního stavu nebo přístupu ke zdravotní péči. Zvýšené riziko úmrtí mohou představovat environmentální spouštěče, několik studií zmiňuje pesticidy a redoxně aktivní kovy, jako je olovo a mangan.

Spekuluje se také o etnickém vlivu na délku dožití, existují studie, které uvádí, že pacienti černé pleti mají o něco vyšší riziko úmrtí než pacienti bílé pleti. To však může být dáno kromě genetiky také nerovnostmi ve zdravotní péči (horší přístup k lékům a neurologickým službám) nebo nedostatečným hlášením příznaků.

Samotná Parkinsonova nemoc sice není onemocněním smrtelným, ale vede k postupnému chátrání organismu. Pacienti proto většinou umírají v důsledku jiných přidružených onemocnění jako jsou infekce, kardiovaskulární onemocnění a neinfekční plicní onemocnění. Ukazuje se, že pacienti s PCh jsou pravděpodobně náchylnější k infekcím močových cest a pneumonii.


Shrnutí

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje nekontrolovatelnými pohyby, ztuhlostí a problémy s rovnováhou a koordinací. V dalších fázích se mohou přidat i jiné symptomy, jako jsou potíže s mluvením a polykáním, poruchy pozornosti nebo deprese.

Na vzniku onemocnění se podílí vnitřní i vnější vlivy prostředí. Ukazuje se, že velkou roli hraje genetika, především zvýšená hladina proteinu alfa-synukleinu. Pozornost se upíná také k mikrobiomu, u pacientů s PCh je častá nerovnováha střevní mikroflóry.

Úplně vyléčit pacienty s PCh zatím medicína neumí, léčba je tak zaměřená především na tlumení příznaků. Nejčastěji se nasazuje levodopa (L-Dopa), lék, který se přeměňuje v mozku na dopamin. V poslední době se také zkoumá možnost využití konopí a CBD u pacientů s Parkinsonovou chorobou.

Autor: Michaela Mádlová


Zdroje:


Foto: Shutterstock

"Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu. Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.“